V F1 to drhne, ale u Ferrari přesto mohli slavit
Téměř délka jednoho průměrného lidského života – přesněji 53 let – dělilo dva tituly v kategorii World Endurance Championship (WEC). Rudé maranellské oře si spravily chuť v tomto šampionátu a definitivně si zajistily mistrovský titul. A aby té radosti bylo více, byla hned dvojí. S odstupem přinášíme připomínku těchto triumfů.
Ferrari šampionát definitivně rozhodlo právě v posledním závodě. Nejenže má na svém kontě titul coby značka; prototyp 499P umožnil získat i trofej v kategorii pilotů. Posádka Antonio Giovinazzi, James Calado a Alessandro Pier Guidi dojela v posledním, osmém závodě sezóny v Bahrajnu (pořádaném 8. listopadu tohoto roku) na čtvrtém místě a tím si vybojovala kýženou první příčku. Pro pořádek dodejme, že závod se stal kořistí největšího konkurenta Ferrari, značka Toyota vybojovala v závěrečném podniku první dvě místa.
Aby byl triumf maranellských ještě výraznější, v konečné klasifikaci opanovalo Ferrari kompletní stupně vítězů. Stříbrný stupínek patří trojici Robert Kubica, Phil Hanson a Yifei Ye (dodejme, že jde o zástupce soukromé stáje) a bronzový pak dobyli Antonio Fuoco, Nicklas Nielsen a Miguel Molina.

„Tento milník nás naplňuje hrdostí a představuje dovršení snu – vyvrcholení cesty, kterou jsme začali v roce 2022, kdy jsme se rozhodli vrátit do nejvyšší třídy vytrvalostních závodů. Byla to cesta, během které jsme třikrát za sebou vyhráli Le Mans; dnes máme nejen dva světové tituly, ale můžeme oslavit sílu týmu, který pracoval jako celek, čelil neúnavným výzvám vytrvalostních závodů s pokorou a s odhodláním zlepšovat se každý den,“ nechal se slyšet předseda Ferrari John Elkann.
„Ještě před koncem závodu se mi draly slzy do očí. Je to samozřejmě velmi emotivní, zásluha patří týmu, protože si nedokážete představit, kolik úsilí a zlepšení bylo vloženo do celého programu od začátku v Sebringu v roce 2023 až do současnosti, abychom se dostali tam, kde jsme dnes. Stát se šampiony v kategorii značek a zároveň obsadit první tři místa šampionátu jezdců ukazuje naši sílu a naše ophodlání se nikdy nevzdat. Druhá polovina sezóny byla rozhodně náročná, ale dnes jsme jako tým podali perfektní výkon, což se odráží i ve výsledcích. Musím vyjádřit velké díky všem, kteří se na tomto projektu podíleli, a zejména svým dvěma kolegům. Jaký úžasný úspěch!“ zněla emotivní výpověď Jamese Calada.
Ferrari dosáhlo 24. mistrovský titul ve vytrvalostních závodech, samozřejmě v součtu celkových vítězství a těch ve třídě. Naposledy značka triumfovala v roce 1972, rok poté se oficiálně z této kategorie stáhla (zpět na vytrvalostní tratě se značka vrátila v roce 2012 při ustanovení šampionátu FIA WEC). Určitě by mohl tým WEC posloužit jako názorný příklad pro stáj F1. kde se na triumf v Poháru konstruktérů čeká od roku 2008.
Ačkoliv článek přímo nesouvisí s tématikou F1, jeho zařazení bylo navrženo z řad našich čtenářů a také trochu jako útěcha fanoušků tradiční italské stáje, jíž se poslední dobou triumfy v prestižní kategorii vyhýbají.

Comment (1)
Děkuji RoBertino za poohřátí srdíčka ferrariho fanouška 🙂
sice je škoda, že to klukům úplně nejde na poli F1, ale tam upřímně nečekám, že se ještě ferrari někdy dočká, protože rozpočtový strop je nastavený přesně proti týmům sídlícím mimo velkou británii.
U WEC je situace lehce jiná a ferrari využilo vynuceného zeštíhlení stáje F1 k dosažení triumfu v této oblasti motoristického sportu…