Penalizace, chaos a rozhořčení vedoucí k protestu ze strany Alpine, to byla kulisa, před níž členové týmu a piloti sdělovali fanouškům své názory a dojmy z jedné z nejtěžších, nejikoničtějších a nejméně předvídatelných tratí.
Tradičně na jedné straně nadšení, na druhé zklamání, ale nejvíc čiší z výpovědi pilotů a zástupce týmu Aston Martin, jehož pád stále pokračuje. Co tedy zaznělo před samotným závodem?
Výsledek GP Kanady a průběžné pořadí šampionátu přináší stále více dohadů, jak se stáj Mercedes vypořádá s nastálým problémem. Upřímně, zatím se zdá, že se jí to příliš nedaří.
Mnozí se určitě na prohlášení, zejména v případě Mercedesu, těšili, ale žádné drama se nekonalo - čas je milosrdný a vyšší zájmy nějaké emoce rychle uhladí. Pojďme si tedy projít, jak viděli GP Kanady piloti a zástupci týmů.
Ostrůvek v poli zahálení - čtyři neděle před a dvě po Grand Prix USA - a zástupci týmů a jezdci si dávali s vyjádřením na čas. Ale není divu - americký závod nám přinesl opět kontroverzní momenty a nelze se chlácholit jen tvrzením, že dotyční určitě vědí, co dělají.
Zatímco se na USA valí povětrnostní nepohody a start byl z toho důvodu o tři hodiny posunut, piloti a zástupci týmů se mohli vyjádřit k dosud absolvovaným zásadním momentům na americkém kontinentu.
V roce 1998 vydal Jonathan Mantle knihu Automobilové války. O té následující se v ní příliš nepíše, ale určitě měla vliv na existenci dvou značek a motorsport jako takový.
„Myslím, že můj život provází osud, nejen proto, že závodím. Pokud má někdo v určitém bodě zemřít, stane se tak bez ohledu na to, jestli bude sedět v autě nebo půjde pěšky...“ (L. Bandini)
Podruhé se můžeme začíst do malé historie motorů - pro někoho dávné, pro jiné jako by se odehrála včera. Provázel ji skutečně ikonický zvuk, jenž se vrací už jen při vzpomínkových akcích.
Jméno Lorenza Bandiniho má mnoho fanoušků F1 spojených s tragédií v ulicích monackého okruhu. Ale než k ní došlo, musel tento bezesporu nadaný pilot ujít dlouhou pouť - takovou, jenž nemá předepsaný happy-end.
