Formule 1 byla ve svých oficiálních počátcích natolik prestižní, že hostila i nejednu urozenou osobnost. Postupem času ale aristokraté ztráceli o přímou účast v rychlých vozech zájem a přesunuli se do jiných pozic. Jedním z posledních mohykánů byl skotský šlechtic.
Otevíráme druhou, méně radostnou část povídání o Alexi Zanardim, jenž nejen sobě, ale celému světu dokázal, že osobní odhodlanost a snaha dokáže osudu, že na porážky je ještě dost času...
Byl bezesporu jedním z nejodhodlanějších pilotů, kterým jejich vášeň ovlivnila výrazně život, ale pro nějž ani osobní tragédie neznamenala, aby se jí nedokázal postavit.
„Myslím, že můj život provází osud, nejen proto, že závodím. Pokud má někdo v určitém bodě zemřít, stane se tak bez ohledu na to, jestli bude sedět v autě nebo půjde pěšky...“ (L. Bandini)
Jméno Lorenza Bandiniho má mnoho fanoušků F1 spojených s tragédií v ulicích monackého okruhu. Ale než k ní došlo, musel tento bezesporu nadaný pilot ujít dlouhou pouť - takovou, jenž nemá předepsaný happy-end.
Existuje mnoho těch, kteří v životě dostanou druhou šanci. Někdo ji využije, jinému i ta proteče mezi prsty. Ale největší zklamání asi přinese poznání, že i přes veškerou snahu a dílčí úspěch stejně skončíte...
Pamětníci F1 by mohli spočítat, kolik kariér pilotů mělo smutný závěr v podobě těžkého zranění, po němž už dotyčný nemohl opět usednou za volant. Jedním z nich je i ,skrytý šampion‘ z italské Monzy.
I ti největší mistři jednou začínali, takže nabízím oprášenou a doplněnou historku o tom, jak do formule 1 zavítal Ayrton Senna da Silva.
Před několika dny jsme vzpomenuli Laudova „útěku“ z F1 v roce 1979. Při té příležitosti jsme slíbili, že se podíváme na osudy pilota, který ho - do jisté míry nečekaně - nahradil.
Argentina se mohla pyšnit kvalitními piloty, ostatně druhdy neomezený vládce země, prezident Juan Domingo Perón, byl velkým podporovatelem motorsportu. Ale po tučných letech občas nastanou roky hubené a totéž platí pro druhou největší zemi Jižní Ameriky.
